Co Ježíš učil o Pekle (7)

Je peklo vůbec správný překlad pro Gehennu?

Poté, co jsme se seznámili s pojmem, který Ježíš použil pro Gehennu, tedy že se jedná o nezastavitelný ohnivý trest pro jeho generaci v jeho generaci, se nyní ptáme, zda je Peklo vůbec správným překladem pro Gehennu. Odpovídá naše anglické slovo „hell“ pojetí gehenny, které nacházíme v Ježíšově učení?

Bylo vůbec třeba překládat Gehennu?

Jak jsme viděli, Gehenna byl správný název pro místo nedaleko Jeruzaléma. Proč bylo vůbec třeba jej překládat? Nepřekládáme jiná vlastní jména, jako jsou Getsemane, Kalvárie nebo Betlém, která se také nacházejí v blízkosti Jeruzaléma. Lidé žijící daleko od Jeruzaléma, například v Efezu nebo Římě, možná nevěděli, čeho se tato jména týkají, ale obyvatelé okolí Jeruzaléma jistě ano a nepotřebovali toto slovo překládat.

Při výkladu Bible nebo jakéhokoli jiného spisu platí jedno ze základních pravidel, že pasáž bereme v jejím doslovném smyslu, pokud nás něco v kontextu nenutí vykládat ji jinak. Měli bychom tedy brát jakýkoli výraz jako doslovný neboli v jeho nominální hodnotě, pokud to zjevný význam nezakazuje. Tím, že to evidentně zakazuje, máme na mysli, že existují důkazy, které zakazují myšlenku, že by měl být brán doslovně. Důkazem nemyslíme: „Já jen doufám, že je to bráno obrazně, nebo nemohu přijít na to, co to znamená; takže to tedy musí být obrazně.“ V takovémto případě je to zjevně zakázáno. To není důkaz. Důkazem myslíme věci, jako je správná definice slova nebo něco v kontextu či jiné verše, které ukazují, že se to nemá brát doslova.

Když toto pravidlo aplikujeme na tento případ, ptáme se: „Existují důkazy, které nás nutí myslet si, že Gehenna je něco jiného než údolí kousek od Jeruzaléma? Jaké jsou důkazy, že Ježíšův jazyk nemůže znamenat právě toto?“. Pokud takové důkazy neexistují, Ježíš prostě varoval Židy v oblasti Jeruzaléma, že pokud nebudou činit pokání, bude jejich město bezprostředně zničeno.

Druhým pravidlem pro výklad potenciálně obrazného (nedoslovného) jazyka je, že výrazy jsou obrazné, pokud by doslovný význam znamenal něco nereálného. Aplikujeme-li toto pravidlo na tento případ (výklad Gehenny), ptáme se: „Zahrnuje doslovný výklad Gehenny něco, co není reálné? Zahrnuje tuto nereálnost výklad Ježíše, jako varování Židům v oblasti Jeruzaléma, že pokud nebudou činit pokání, bude jejich město bezprostředně zničeno?“. Samozřejmě že ne, protože historicky se přesně to stalo.

Třetím pravidlem je, že pasáž není doslovná, pokud ji doslovný pohled staví do rozporu s jiným. Pokud toto pravidlo aplikujeme na tento případ, ptáme se: „Staví doslovný výklad těchto pasáží do rozporu s nějakými jinými pasážemi?“. Odpověď opět zní: zřejmě ne, protože starozákonní proroci předpovídali zničení Jeruzaléma (včetně Jana Křtitele a samotného Ježíše). Proč se překladatelé při výkladu Ježíšova učení o Gehenně těmito pravidly neřídili? Je v kontextu něco, co je nutilo myslet si, že Gehenna neznamená přesně to, co je tam napsáno, tj. fyzické, doslovné místo těsně za Jeruzalémem? Samozřejmě, že lidé, kteří žili daleko od Jeruzaléma, by pravděpodobně nevěděli, co je Gehenna, stejně jako lidé mimo New York nemusí vědět o Fishkills (správný název jejich městské skládky). Ale nikomu mimo jeruzalémský region zkáza Jeruzaléma nehrozila. Nikomu v Efezu nebo Římě nikdy nehrozilo, že skončí v Gehenně, pokud nebude činit pokání. Žádnému pohanovi nikdy nehrozilo, že skončí v Gehenně, pokud nebude činit pokání. Ani dokonce nám nehrozí, že skončíme v Gehenně, pokud nebudeme činit pokání.

Jak poznamenal jeden recenzent: „Ze všeho nejvíc – Gehenna prostě znamená Gehenna!“.

Jaký je původ anglického slova „Hell“?

Encyklopedie Britannica o slově „peklo“ říká:

Peklo, příbytek nebo stav bytí zlých duchů nebo duší, které jsou zatraceny k posmrtnému trestu. Výraz peklo je odvozen z anglosaského slova, které znamená „skrývat“ nebo „přikrývat“, a původně označoval mučivé oblasti podsvětí, ačkoli v některých náboženstvích je podsvětí chladné a temné. (The New Encyclopedia Britannica, Vol. 5, 15th edition [Chicago: Encyclopedia Britannica, Inc.], str. 813.)

Lexikograf Britannicy (jehož úkolem je definovat slova tak, jak se nyní používají) správně definoval peklo tak, jak se používá nyní, jako místo trestu po smrti. Všimněte si však, že slovo historicky znamenalo „příkrov“. Naše slovo „přilba“ pochází ze stejného původu, protože zakrývá hlavu. Vědci nám říkají, že toto slovo používal ve středověku zemědělec, který si na brambory dával „helmu“ nebo „přikrývku“, aby je uchoval během zimy.

Websterův nezkrácený slovník říká:

Hell – pohanská říše mrtvých, peklo, skrývat, přikrývat, stínění, ochrana, základní význam: skrývání. (Webster’s Third New International Dictionary of the English Language Unabridged, editor Philip Babcock Gove, Ph.D. [Springfield, MA: Merriam-Webster Inc., 1993], s. 1051.)

Webster souhlasí s tím, že staroanglický původ slova znamená „kryt“. Toto slovo nemá nic společného s místem trestu nebo věčných muk. Tyto konotace se objevily mnohem později, dá se říci právě včas, aby je římský katolicismus zkomolil do dnešní podoby. Překládat slovo „Gehenna“ (které neobsahovalo žádný význam věčného trápení nebo trestu) slovem „peklo“ (které rovněž neobsahovalo žádný význam věčného trápení nebo trestu) není vůbec překlad, ale nahrazení člověkem vytvořené doktríny slovem vhodným ke zkomolení.

Bylo by to podobné jako s vlastním podstatným jménem „kaňon Palo Duro“, známým útvarem v texaském Panhandle poblíž autorova bydliště. Lidé žijící daleko od něj o něm nikdy neslyšeli. Kdyby někdo přeložil slova „kaňon Palo Duro“ slovem zcela nesouvisejícím a pak řekl, že toto nové slovo znamená „věčná muka“, nedávalo by to smysl, že? Přesně to se stalo s vlastním podstatným jménem Gehenna, místem známým obyvatelům Jeruzaléma. Ale navrhovat pak, aby se slovo Gehenna překládalo slovem „peklo“ či „ohnivé jezero“, tedy slovy, které nemají žádný význam slova Gehenna, problém ještě prohlubuje. „Peklo“ ani „ohnivé jezero“ nejsou překladem slova Gehenna, stejně jako New York není překladem slova Jeruzalém.

Dalším příkladem této neoprávněné záměny zcela nesouvisejícího anglického slova za slovo řecké je slovo „Velikonoce“ ve Skutcích apoštolů 12:4. Verze krále Jakuba říká, že Herodes zatkl Petra:

Když ho zadržel, dal ho uvěznit a vydal ho čtyřem čtvrtinám vojáků, aby ho hlídali, a chtěl ho po Velikonocích předvést lidu.

Slovo „přeložené“ Velikonoce je Pascha, standardní slovo pro Paschu v celém Novém zákoně. Překladatelé verze krále Jakuba, všichni členové anglikánské církve, v podstatě anglické verze římskokatolické církve, věděli, že slovo „Velikonoce“ neznamená Paschu a nemá žádný vztah k Pasše. Místo aby slovo Pascha přeložili jako Pascha, prostě na jeho místo nacpali Velikonoce. Totéž se stalo, když překladatelé nacpali slovo peklo na místo gehenny. Peklo s gehennou nesouvisí o nic víc než Velikonoce s Paschou.

Univerzalista J. W. Hanson napsal na toto téma něco, co stojí za úvahu, i když s jeho teorií spasení nesouhlasíme:

Toto slovo mělo být ponecháno bez překladu, jak je tomu v některých verzích, a nebylo by špatně pochopeno. Nepochopili ho špatně ani Židé, kterým ho Ježíš adresoval. Walter Balfour dobře říká: „Jaký význam by mu asi přikládali Židé, kteří toto slovo znali a věděli, že označuje hinómské údolí, když ho slyšeli použít našeho Pána? Přenesli by snad v rozporu se všemi dřívějšími zvyklostmi jeho význam z místa, jehož lokalitu a historii znali od dětství, na místo utrpení v jiném světě? Takový závěr je jistě nepřípustný. Podle jakého výkladového pravidla tedy můžeme dospět k závěru, že toto slovo znamená místo bídy a smrti?“

Francouzská Bible, Emphatic Diaglott, Improved Version, Wakefieldův překlad a Newcombův překlad zachovávají vlastní podstatné jméno Gehenna, název místa stejně známého jako Babylon.

Dr. Thayer významně poznamenává: „Spasitel a Jakub jsou jediné osoby v celém Novém zákoně, které toto slovo používají. Jan Křtitel, který kázal těm nejhorším lidem, ho nepoužil ani jednou. Pavel napsal čtrnáct listů, a přesto se o něm ani jednou nezmínil. Petr ho nejmenuje, ani Juda, a Jan, který napsal evangelium, tři listy a knihu Zjevení, ho nikdy nepoužil ani v jediném případě. Pokud tedy Gehenna neboli peklo skutečně zjevuje strašlivou skutečnost nekonečného bědování, jak si můžeme vysvětlit toto podivné mlčení? Jak je možné, že kdyby znali její význam a věřili, že je součástí Kristova učení, že by ji nepoužili stokrát nebo tisíckrát, místo aby ji nepoužili vůbec; zvláště když uvážíme, jak nesmírný dopad na lidstvo s tím souvisí? Kniha Skutků apoštolských obsahuje záznam o apoštolském kázání a historii prvního zakládání církve mezi Židy a pohany a zahrnuje období třiceti let od Kristova nanebevstoupení. V celé této historii, v celém tomto kázání Ježíšových učedníků a apoštolů není o Gehenně ani zmínka. Za třicet let misijního úsilí tito Boží muži, oslovující lidi všech povah a národů, jim nikdy za žádných okolností nevyhrožují mukami Gehenny ani se o ní byť jen vzdáleně nezmiňují! Může tváří v tvář takové skutečnosti někdo věřit, že Gehenna znamená nekonečný trest a že je to součástí Božího zjevení, součástí poselství evangelia světu? Tyto úvahy ukazují, jak nemožné je založit přezkoumávané učení na slově Gehenna. Všechna fakta svědčí proti domněnce, že tento výraz použil Kristus nebo jeho učedníci ve smyslu nekonečného trestu. Neexistuje ani nejmenší náznak, že by se mu takový význam přikládal, ani sebemenší přípravné upozornění, že by se v tomto starém známém slově mělo hledat nějaké takové nové zjevení.“

Nikdy se neříká, že spasení je z Gehenny. O Gehenně se nikdy neříká, že je nekonečně dlouhá, ani se o ní nemluví jako o předurčené k věčnému trvání, takže i kdybychom připustili lidové představy o její existenci po smrti, nedává to žádnou oporu myšlence nekonečných muk. (J. W. Hanson, D.D., The Bible Hell, čtvrté vydání [Boston: Universalist Publishing House, 1888. Dostupné na World Wide Web]).

Robert William West dobře shrnul populární používání slova „peklo“:

Peklo: V jejich slovníku žádné takové slovo nebylo a žádné takové místo neznali. Žádné slovo s významem, jaký má nyní anglické slovo Hell (české peklo), nepoužívali a neznali až dlouho po vzniku Bible. Nevyskytuje se v řecké literatuře v novozákonní době ani dříve, nepoužívali ho spisovatelé prvního století, nepoužíval ho Josefus ani žádný jiný historik té doby, není v Septuagintě. O místě, kde bude Bůh po soudném dni navěky mučit ztracené, se nevědělo. Pojem místa zvaného peklo ani název peklo není v Bibli a nevyskytuje se v žádném spise Hebrejců ani Řeků až dlouho po Bibli. Ve starozákonní hebrejštině ani v novozákonní řečtině není žádné slovo, které by se alespoň blížilo dnešnímu anglickému slovu „hell“ (českému „peklo“). Jak víme o místě zvaném peklo? Odkud se peklo vzalo? V Bibli se nevyskytuje. Ani název „peklo“ se v Bibli nevyskytuje. Odkud se tedy vzalo? Ne z víry, která přichází z naslouchání Božímu slovu. Pochází z lidských nauk a nařízení [Matouš 15:9]. V prvním století ho nepoužívali, protože to bylo slovo, které nebylo v jejich slovníku, a místo, o kterém nic nevěděli. (William Robert West, If the Soul or Spirit Is Immortal, There Can Be No Resurrection from the Dead,Third Edition, původně vydáno jako The Resurrection and Immortality [Bloomington, IN: Author House, September 2006] str. 138.)

Shrnutí Ježíšova učení o Pekle

Falešné teorie o věčném trestu hříšníků napáchaly v náboženské oblasti nedozírné škody. Nevyčíslitelné miliony lidí poslechly Boha pouze ze strachu z falešného pojetí Pekla. Další nevýslovné miliony lidí se odvrátily od Boha kvůli falešnému pojetí Pekla, jak je popisují římskokatolické zdroje a jejich následovníci ve většině denominací.

Tato studie ukazuje, že když Jan Křtitel a Ježíš používali tyto pojmy, používali jazyk známý Židům. Židé tento jazyk neslyšeli jinak než v souvislosti se soudem národa. Ačkoli je pro nás snadné číst tyto pasáže z hlediska snášení vědomého trestu, měli bychom je číst jako Židé, kteří je slyšeli jako první.

Spíše než naše dnešní přesvědčení o Pekle vycházející z Bible měl pravdu volající do rozhlasového pořadu. Naše přesvědčení pochází od římskokatolických teologů. V důsledku dřívější verze tohoto materiálu mnozí žádali autora, aby se zabýval konečným osudem bezbožných. Ačkoli se nyní nechceme zabývat tímto rozsáhlejším tématem, můžeme vidět, pokud jsou naše dosavadní závěry správné, že téma konečného osudu bezbožných nikdy nebylo součástí Ježíšova učení o Gehenně nebo Pekle. Toto spojení nám bylo dáno díky laskavosti římského katolicismu, stejně jako nám dali očistec, prodej odpustků, Limbo Patrum, Limbo Infantrum atd.

<< předcházející díl

Omluvte případnou kvalitu překladu. Citované pasáže jsou buď přeloženy, nebo použity z českých překladů. Originální článek naleznete zde >>