Kolik bylo v prvních pěti století církevních otců, od kterých jsou písemné materiály o tom, jestli věřili ve spasení všech?
Pokračuji s AI. Otázka: Kolik bylo v prvních pěti století církevních otců, od kterých jsou písemné materiály? Prosím ke každému, kdy a kde žil, 1 větu o jeho životě a jednu větu o tom, jestli věřili ve spasení všech (apokatastasis).
V prvních pěti stoletích existovalo mnoho církevních otců, kteří zanechali písemné materiály. Zde je seznam významných osobností s informacemi o jejich životě a názorech na apokatastasi:
Klement Římský (1. století, Řím, Itálie)
Byl jedním z prvních biskupů Říma a autor slavného Listu Klementova
O apokatastasi se v jeho dílech výslovně nemluví, zdůrazňuje však Boží milosrdenství.
Ignác Antiochijský (35–107, Antiochie, Sýrie)
Biskup Antiochie, mučedník, autor sedmi dopisů během své cesty na popravu v Římě.
O univerzální spáse se nezmiňuje, kladl důraz na věrnost církvi a Eucharistii.
Polykarp ze Smyrny (69–155, Smyrna, Malá Asie)
Učedník apoštola Jana, biskup Smyrny, mučedník upálený za víru.
O apokatastasi se v jeho dochovaných dílech přímo nehovoří.
Justinus Mučedník (100–165, Palestina, Řím)
Filozof a apologeta, obhájce křesťanství proti pohanům a Židům.
O univerzální spáse se přímo nevyjadřuje, zdůrazňuje svobodnou vůli a spravedlnost Božího soudu.
Irenej z Lyonu (130–202, Malá Asie, Galie)
Biskup Lyonu, bojovník proti gnosticismu, autor Proti herezím.
Věřil v Boží obnovu stvoření, ale nikoli v univerzální spásu všech.
Tertulián (160–220, Kartágo, Afrika)
Právník a teolog, zakladatel latinské křesťanské teologie, přešel k montanismu.
Ostře odmítal univerzální spásu, věřil ve věčný trest pro hříšníky.
Klement Alexandrijský (150–215, Egypt, Alexandrie)
Vedl alexandrijskou katechetickou školu, syntetizoval řeckou filozofii a křesťanství.
Naznačoval možnost konečné obnovy všech duší.
Origenes (185–253, Alexandrie, Kaisareia)
Nejvlivnější teolog rané církve, komentátor Bible, ovlivnil východní teologii.
Silně zastával apokatastasi, věřil v konečné smíření všech s Bohem.
Cyprián z Kartága (200–258, Kartágo, Afrika)
Biskup a mučedník, důraz na jednotu církve a autoritu biskupů.
Nepodporoval univerzální spásu, varoval před věčným trestem.
Athanasius Alexandrijský (296–373, Alexandrie, Egypt)
Obránce nicejského vyznání proti arianismu, biskup Alexandrie.
Nepodporoval apokatastasi, kladl důraz na význam vykoupení Kristem.
Basilius Veliký (330–379, Kappadokie, Malá Asie)
Zakladatel východního mnišství, obránce pravověří proti ariánům.
Pravděpodobně nevěřil v apokatastasi, zdůrazňoval odpovědnost za hřích.
Řehoř z Nyssy (335–395, Kappadokie, Malá Asie)
Mystik, teolog, autor hlubokých spisů o Bohu a duši.
Významný zastánce apokatastase, věřil v konečné obnovení všech bytostí.
Jan Zlatoústý (347–407, Antiochie, Konstantinopol)
Vynikající kazatel, biskup Konstantinopole, exilován kvůli sporům s císařovnou.
Zdůrazňoval nebezpečí věčného zatracení, nehlásal univerzální spásu.
Augustin z Hippo (354–430, Hippo, Afrika)
Největší latinský teolog, zdůrazňoval milost, predestinaci a boj proti herezím.
Odmítal apokatastasi, věřil ve věčné zatracení hříšníků.
Cyril Alexandrijský (376–444, Alexandrie, Egypt)
Vedl teologické boje proti Nestoriovi, definoval Marii jako Bohorodičku.
Nepodporoval apokatastasi, zdůrazňoval spásu skrze církev.
Maximus Vyznavač (580–662, Konstantinopol, Řím)
Mystik, teolog a bojovník proti monotheletismu.
Připouštěl možnost konečného smíření, ale ne jako dogma.
Tento seznam ukazuje, že zatímco někteří otcové naznačovali možnost univerzální spásy (Origenes, Řehoř z Nyssy, Klement Alexandrijský), většina církevních otců věřila v existenci věčného zatracení.
