Můžeme Bibli opravdu rozumět? (30)

Pomalu se v našem příběhu dostáváme na samý zlatý konec, který musí nastat v alfě a omeze Pavlova vysvětlování. Jak se tedy ten příběh Izraele uzavře? Žádná eschatologická verze se neobejde bez nějakého porozumění a výkladu dopisu do Říma 9. – 11. kapitoly. A i kdybyste neměli žádný výrazný pohled na eschatologii, máte určitě nějaký názor na tyto tři kapitoly.

Všichni dnešní vykladači, v podstatě bez výjimky, svorně hovoří, že v nich je vyjádřena minulost, přítomnost a budoucnost Izraele. Zvláště pak v porovnání se současnou Kristovou církví. Jsou z nich odvozována základní – tzv. neoddiskutovatelná – pravidla eschatologického jízdního řádu, strach z odpadnutí a také vyvolení některých.

Tyto tři kapitoly mně vždy úplně rozložily v přemýšlení, neboť když už jsem si myslel, že jsem z nich něco pochopil, text o několik veršů dál, mi to opět vyvrátil, nebo uvedl do nového zmatku. Jedině ve spojitosti z celým příběhem, kterému jsme se nyní věnovali, lze ta slova uvést do biblicky jasného souladu.

Nepotřebuji to říkat direktivně, každý může dávat přednost výkladu jakému chce. Sdílím to, co mě oslovilo a uvedlo text do naprosto dokonalého celku ve spojení s tím, co se texty v Bibli snaží sdělit, a kam směřuje celý příběh. Včetně velikosti a možnostem doby, ve které žijeme, a kterou pro nás Kristus svou obětí otevřel.

Udělejte si prosím čas a přečtěte si tedy tyto tři kapitoly Římanům 9 – 11 a popřemýšlejte o nich. Samozřejmě už je možné přemýšlet v kontextu příběhu. Uvidíte zda vás něco zaujme, nově osloví, nebo naopak vyvolá ještě větší otázky. Klidně své nápady či postřehy a otázky pište do komentářů.

V dalším díle začneme tyto v určitém ohledu klíčové a tolik pro křesťany určující kapitoly rozebírat.

Pokračování

Předchozí článek seriálu